Tak já myslím, že šumafuk by to přestalo být v okamžiku, kdy by si dotyčný začal cokoli ohledně víry vynucovat nebo vnucovat.

Kupříkladu by mně nevadilo, kdyby byl manžel katolík a chtěl by se v pátek postit, kdyby se postil sám za sebe (tj. kdyby bylo k večeři maso, tak by si bez řečí namazal chleba máslem a sýrem), i bych byla ochotná v ten pátek vařit vegetariánsky, ale jako moje gesto, abych mu vyšla vstříc. Kdyby ale vyžadoval i po zbytku rodiny, aby v pátek maso nejedl, tak by mi to vadilo.