Ráchel, jak jsi napsala já a brácha, vybavila se mi hned ta scénka z českého filmu, název ale nevím, jak starší bratr prodává neslaně nemastně Večerní Prahu někde v podchodu a přijde tam ta jeho malá ségra a udělá z toho pěveckou a taneční šou...Ve-čer-ní...Pra-a-ha...není příliš dra-a-há....

Když jsem ještě žila v Pze, dávala jsem drobné slepému harmonikáři na Národní třídě...onehdá jsem se se zpožděním dozvěděla, že zemřel...a že prý tam, kde stával, lidi spontánně doteď položí kytku nebo zapálí svíčku...

Malým dětem, kdyby vyhrávaly v tomhle čase na náměstí, taky něco dám, ale tak nějak uměřeně, pětikačku, no...protože bych to chápala primárně jako touhu předvést, co umí, ne potřebu vydělat si na chleba (a taky by mi bylo jasné, že nebudu jediná, kdo přispěje, takže z toho nebudou mít jen těch mých pět ká čé)...kdyby tam měli napsáno, že vybírají peníze na to a to, pak bych to posuzovala jinak.