Svým synům jsem dala jména, která se mi líbila a zároveň se hodila k jejich příjmení. Bylo by mi zcela jedno, kdyby se nikomu jméno nelíbilo. Nenechala bych se ovlivnit ani tradicí desetigeneračního sledu jednoho jména. Já zkrátka cítila, jak se dítě má jmenovat a přes to nejel vlak. S láskou k otci dítěte a jeho jménem to opravdu nemá co dělat. Navíc bych dítě nepojmenovala po sobě ani po otci ani v případě, že by byla naše jména ,,nejkrásnějšími na světě., .
To bych svému dítěti zkrátka neudělala.
Znám celkem dost matek, které mají doma syny stejných jmen jako jejich exmanžel, kterému nemohou přijít na jméno.