Mam dve predskolni deti a jednoho funkcniho prarodice. Osobne teoreticky rozlisuji ve vztahu ke styku deti s babickou situaci, kdy babicka chce s detmi travit cas sama ze sve vlastni iniciativy ( a to nepovazuji za hlidani, i kdyz se to samozrejme leckdy hodi ), situaci, kdy babicku pozadam, zda by dite pohlidala, abych mohla resit neco nutneho, kde je pritomnost ditete nevhodna az nemozna a situaci, kdy bych jaksi chtela mit sve "osobni" volno. Prave v tom tretim pripade cekam vyhradne na iniciativu babicky, nereknu si, mam dojem, ze bych zadala nejaky "nadstandard", je mi to blbe a v mem pripade v tom hraje roli i problematictejsi vztah prave k babicce. V praxi je to tak, ze babicka starsi dite vida celkem pravidelne, protoze chce, cemuz jsem rada a doufam, ze druhe dite si to snad take casem uzije, hlidani ve druhem pripade bylo spise vyjimkou typu porod druheho potomka a treti situace bohuzel pro me nastala za 5 let asi tak 2-3x a to jeste v prvnich dvou letech. Rozumove chapu, ze na to neni narok, ale krucis, fakt by me to potesilo :). Treba jednou rocne k narozeninam a byla bych neskonale vdecna.

Vyse uvedenym elaboratem jsem chtela rici, ze nekdo to tak mit muze, ze si "nerekne". U tve dcery to bude samozrejme jiny pripad a jeji vycitave reakce komentovat nechci, ale dokazi si predstavit, ze pokud byla dosud zvykla na spolecne souziti a tvoje nadstandardni podileni se na peci o syna, muze nynejsi stav veci vnimat jako ztratu zajmu o sebe, potazmo o vnuka. Je pravdepodobne moc mlada a nezrala, ja bych proto na tvem miste ji vysla vstrict a konkretni hlidani sama nabidla. Verim, ze ji to potesi a snad to dokaze ( treba i pozdeji ) ocenit. Ostatne nedovedu si predstavit, ze by to kteroukoli matku maleho ditete nepotesilo :).