Nemám nejmenší ponětí, kdy máme zápis, akorát vím, že teď v úterý od tří je v jedné třídě pro rodiče předškoláků sezení na téma školní zralosti a nemá mi tam kdo jít. Mi v tu dobu začíná zkouška, chlap bude v práci a mamka sice bude hlídat holky, ale hlídání ve školce je zajištěno jenom pro přítomné děti, ne pro jejich mladší sourozence, to je jasné. Tak se zkusím ještě s učitelkou domluvit.

Zoufale nestíhám, dneska jsem byla s holkama na procházce a volala jsem bráchovi, jestli nám nepůjde naproti přivézt psa, že bychom ho vzaly s sebou. No prý nemůže, musí se učit, v pondělí má zkoušku. Mi to zabylo tak strašně líto, jak já bych potřebovala sedět doma, mít klid, nic nedělat a učit se, ale smůla, že. Jsem nevyspalá, šla jsem spát dneska až v půl druhé, protože jsem ještě dělala dort, v 7 jsem vstávala, pak dlouhá procházka, ať se holky unaví a spí po obědě, pak honem oběd uvařit, uspat, sedla jsem k pc a jenom dvě hodiny jsem hledala různé informace, natož abych třeba něco napsala. A večer to samé, v 8 zhruba usíná Zoe, tak se vrhám na učení, ale po celém dnu už toho prostě mám dost a i když jdu spát až o půlnoci, stejně toho moc nestihnu, dávám si delší pauzy, už mě bolí oči.
Ještěrky jsem nakrmila po čtyřech dnech, chudinky hladové, kočka nevykoupaná, špinavá jak prase, bordel v obýváku, vařím a peču, takže nádobí vydrží umyté tak hodinu. Nestíhám nic, fakt ne. Příště prostě nesmím nechávat nic na poslední chvíli, ale doufala jsem, že to tak hrozné nebude, no. Že se třeba víc zapojí ostatní lidi do hlídání, že manžel náhle prozře a začne pomáhat v domácnosti. No, příště nesmím předpokládat a bude mi lépe
Tak pa, fičím hledat nějaké zajímavé místa pro environmentální výchovu a dělat, že jsem tam s dětmi skutečně byla a ne že si to jenom cucám z prstu.