Danyse,

já myslím, že člověk může komunikovat do alelujá, ale neovlivní to CELÝ, protože záleží i na tom druhým.

Přijde mi absurdní, aby člověk, kterej pro mě udělal mnohem víc než musel (dcera Macešky byla v pěstounské péči) měl mít pak ještě "hlavu v pejru" z toho, jestli mně jako dospělé bude poskytovat dostatečnou pomoc (kterou mi není povinen ale už vůbec), a jestli to se mnou ještě dostatečně vykomunikuje, abych se náhodou neurazila. Přičemž má sám ještě náročnou práci a v osobní sféře to taky nemá lehký.

Tohle téma ve mně vzbuzuje možná až moc velký vášně, protože jsem v trochu podobný situaci jako Maceščina dcera, a musela bych si nafackovat, kdybych své pěstouny něčemu takovému vystavovala, aby snad měli pocit, že jsou mi ještě něčím povinováni a ještě musí málem tančit mezi vejci, abych se neurazila, že mi to neposkytují v dostatečné míře.h Případné pokažení vztahů bych v této situaci přičetla zcela té "mladé" a nikoli tomu, že Maceška se snaží na 150 % a ne na 250.