Rišulko, ten článek o papírech na hlavu má pointu v tom, že když se změní přístup, nejsou papíry potřeba.

Za těma všema diagnózama jako ADHD, dys, AS, je především individuální vývoj dítěte, který nerespektuje nejen škola, ale často ani rodiče. Dospělí si myslí, že dítě musí především vychovat k poslušnosti a srovnat ho do jakýchsi norem.

Mám syna s AS. Ty papíry s diagnózou byly potřeba jen proto, aby jeho okolí ustoupilo od požadavků klasické výchovy a začalo s ním komunikovat jako s normáním člověkem - s respektem, jako rovný s rovným. V tu chvíli byly problémy pryč.

Takže se naskýtá otázka, jestli se opravdu jedná o poruchy a co je vlastně normální?

Ty děti nám svými "problémy" něco zřejmého naznačují, kdo je vnímavý, ten to pochopí a nepotřebuje "papír".