V prvni rade je treba zbavit se iluzi a nefunkcnich idealu, jak nam to tu bude krasne spolecne fungovat a jak se obohatime navzajem.
Myslim, ze malokdo z nas stoji o obohaceni ponekud pro nas stredovekymi pravidly, spolecenskymi i zakonnymi.

Dalsim krokem, ktery byl ponekud zanedban, je jasne vedomi toho, kdo, odkud a proc potrebuje pomoc, k tomu slouzi proste dodrzovani mezinarodnich pravidel a zakonu o imigraci.

Stanoveni poctu lidi, o ktere je Evropa schopna se skutecne postarat, kolik je schopna skutecne integrovat, mit povedomi o tom, kdo ma zajem o integraci, kdo chce jen preckat nepriznive obdobi v bezpeci a kdo skutecne pomoc potrebuje, ci kdo ji hodla jen zneuzit.

Ochrana vnejsich hranic, pomoc vyrazne smerovana vne.

Zadne zvlastni vyhody, ani v ramci socialnich davek, ani v toleranci toho, co je v rozzporu s nasimi zakony a zvyky a to ani uvnitr komunit, at uz zde zijicich, nebo v prechodnych pobytovych strediscich. Zadne ruseni aktivit, ci projevu, ktere jsou soucasti nasi kultury.

Zajisteni bezpecnosti vsech, nejen mistnich, ale i slabych mezi uprchliky, predevsim zen a deti, nulova tolerance k jakemukoliv nasili. Preventivni opatreni v teto oblasti.

Nulova tolerance k vydirani, snaze zavadet sve zvyky na ukor nasi kultury, ktere obtezuji, ci jsou dokonce v rozporu s nasimi zakony.