Zaizo,

jenže tohle není o poruše chování, tohle se prostě občas děje a dá se to určitými postupy řešit. Taky mám ve třídě dysfatika, taky se mu někteří zkoušeli smát, povedlo se mi to i díky asistentce zachytit hned na začátku, vyřešit (velmi důrazné "ne" takovému chování), vysvětlit...
Maminka, jinak velmi úzkostlivá a právě od začátku hodně se obávající vyčlenění z kolektivu (nechtěla kvůli tomu ani tu asistentku), říká, že kluk je ze školy od začátku nadšený, že tam chodí moc rád...takže myslím, že se to podařilo vyřešit správně.

Porucha chování je to tehdy, když běžné, a často všechny, způsoby, jak dítě usměrnit, selhávají. Pak je jedinou možnou ochranou těch ostatních separace. Často stačí jen dočasná, chvilková, ale vždycky to znamená, že na to musí být minimálně dva dospělí. A ti jsou jen málokde .