tak nějak průběžně s dětma mluvím o všem, nejdelší hovor jsem zatím vedla se synem v létě o menstruaci - děsně ho to zaujalo, trochu vyděsilo a myslím, že kdyby to slyšel od někoho jiného, nevěřil by tomu
ale zdaleka nejlepší byla maličká, když jsem jí řekla, že paní učitelka už ve školce nebude, protože bude mít miminko... ptala se, kde to miminko je teď, vysvětlila jsem, že v bříšku - to ji totálně znechutilo a její "proč" bylo maximálně odsuzující
následné zjištění, že i ona byla v bříšku u mne, ji očividně nepotěšilo, protože to považovala za "hnusný"... a to jsem se ani nedostala k tomu, kudy se z toho bříška dostala ven... to nás teprve čeká