maargitt,
ale já o žádné pomlčce přece nemluvila.
Snažím se jen říct, že třeba pro mne nebo pro lidi v okolí, co jsem mohla pozorovat, je ten CELÝ TVAR jedno jméno (Pavel Tomáš) a v neoficiálním styku se používá jen jedno z nich.
Ten člověk se představuje jako Pavel Tomáš, podepisuje se tak, je to jméno, které má v dokladech atd., ale říká se mu jen Pavel nebo jen Tomáš.
A když se představí jako Pavel Tomáš, následuje třeba dotaz: A jak se vám říká?
Fakt jsem neslyšela, aby na něj někdo odpověděl: Máma a babička mi říkají Pavle, táta a brácha Tomáši.
Důvodem, proč to tak je je podle mne právě ten jiný postoj k tomu jménu. Ty jsi chtěla, aby se syn nějak jmenoval a muž chtěl jiné jméno, tak jste dali dvě a každý mu říkáte "tím svým", ale není to prostě jediný možný důvod nebo přístup k těm "dvěma jménům".