No nevím, já to mám pořád, a už mi bylo čtyřicet
Snad jedině nad dítětem stát - nikoliv připomenout "sbal si to a to", ale stát a čekat, dokud to před tvými zraky nevloží do zavazadla. Stejně se zjišťováním termínů - dát mu telefon do ruky a čekat.
Mě osobně trochu vyškolilo pár průšvihů, ale jinak je to fakt marné, to je prostě úděl člověka s hlavou ve vlastním světě. S pamětí to nesouvisí, tu mám také v pořádku.