Osobne se domnivam, ze s tim bojovat nelze, alespon ne zpusobem, ze se snazim prekonat povahove nastaveni a vystavuji dite takovym to "spolecenskym situacim". V tomto veku myslim, jeste neni schopna to rozumove zvladnout, muze ti odsouhlasit, ze se bude snazit, ale nejspise ji to nepujde a potrebovala by spise bezvyhradne prijeti bez domlouvani.

Mluvim z vlastni detske zkusenosti, kombinace nizkeho sebevedomi a introvertni povahy vedla k podobnym projevum jako u tve dcery. Moji rodice to ale nepochopili, nebo nechteli pochopit, nijak mi nepomahali, spise naopak. Stydlive chovani pokladali obcas za projev tvrdohlavosti. Na me strane to vedlo ke lhani rodicum, nektere situace jsem nezvladla, rodicum to nebylo mozne vysvětlit, tak bylo lhani jednodussi. Radu tedy nemam, ja sama jsem z toho vyrostla prakticky az v dospelosti. Ale dodnes mam diky povaze potize se small talkem, neumim ho a jeho nutnost ve mne vyvolava pocit nechuti.