Aurinko,

ne, já jsem nikde nenapsala, že dítě se sníženou sociální dovedností je chudák a ostatní děti jsou zlé, to už vůbec ne.

Od začátku píšu, že nevhodnému jednání je třeba zabránit, ale taky to, že to dítě evidentně nemá šanci samo přijít na to, jak se chovat lépe, a proto je potřeba mu tu správnou cestu ukázat. Rozebrat s ním, co vlastně chce, a ukázat mu, jak toho dosáhnout lépe.

Tohle jsou děti, které to nemají přirozeně v sobě a musí se to naučit podobně, jako se dítě bez logického myšlení mechanicky naučí počítat. Taky ho nenecháš bez pomoci, ale dáš mu návod, aby zvládlo alespoň ty základní úlohy, a snažíš se ho rozvíjet tak, že třeba později přijde i na ty složitější.
No tak tomuhle dítěti dáš návod, jak lépe začít komunikovat.

Ostatní děti ti v tom mohou a nemusejí pomáhat. To hodně záleží na tom, jaké jsou. Ono pomůže i to, když se s ním nebudou chtít bavit ve chvíli, kdy je provokuje, ale když neprovokuje, že ho budou brát normálně. A k tomu stačí jen hlasitá doporučení pro toho "škodiče". Tedy, "Pepíku, když do nich budeš kopat, myslíš, že si s tebou bude chtít hrát? Co zkusit....".
Když by v okopávání Pepík pokračoval, tak ho prostě vzít a odvést a znovu s ním probrat, co chce...
Fakt to u těch šesti, sedmileťáků funguje...
A nedá to víc práce, než různé tresty a vyvozování důsledků, které pro to dítě stejně nikdy nejsou tak silné, jako bývá silná touha po pozornosti.

Takže ještě jednou zopakuju, aby mi zase nebylo podsouváno něco, co jsem nenapsala...nenechat dítě škodit, ale ukázat mu cestu, jak se chovat lépe...dát mu přesný návod, co dělat, ne jen pořád opakovat, co nedělat...