maceško, to mě mrzí. tak nějak jsem vás dva brala - díky knížce, díky tomu, žes psala tady... - jako dva, co prostě jsou spolu, hotovo tečka. naivita je pro život strašná vlastnost, jak zjišťuji dnes a denně a poučení pořád žádné
(to píšu o sobě, aby nebyla mýlka).
slib zrušitelný...jednostranně učiněný možná...ve smyslu, že někomu slíbím, že něco udělám, postarám se...pokud bych vyčerpala všechny možnosti a nebylo by to v mých silách, bylo by dobré se "přiznat" - slíbila jsem, nedokážu splnit, je mi to líto.
s manželským slibem je to těžší...obzvlášť v tom, zda oba vyzkoušeli opravdu všechno, aby zůstali spolu...mí věřící známí se takto rozchází už nějakou chvíli...navštěvují nejrůznější semináře, mediátory, setkání...většinou se už na zpáteční cestě porvou jak psi...ale zas...nemohou říct, že to nezkusili...