Řekla bych, že pro většinu rodičů je nejtěžší si připustit, že by tohle jejich dítě mohlo dělat, protože je to pro ně samozřejmě zklamání se v jejich dítěti. Samozřejmě je část rodičů, kterým to asi bude jedno, ale pevně doufám, že takových bude minimum. Vím, jak by to asi řešil můj manžel, když by se něco podobného dozvěděl o našich dětech. Náš syn doma jednou řekl, že ho šikanuje o tři roky starší kluk, detaily nechci popisovat. Manžel si toho kluka vyhledal na ulici, když šel ze školy s partou kluků a tak ho před všemi seřval, že je to zbabělec a ubožák, když si dovoluje na mladšího, menšího a slabšího kluka a prý ještě jednou a půjde to říct do školy i za rodiči, že ten šikanovatel se prý ani nezmohl na slovo a druhý den přinesl do školy našemu synovi čokoládu, omluvil se mu a od té doby si s ním pak dokonce občas i hrál. Já vím, tohle je dobrý konec a navíc ten kluk asi nebyl takový pako, prostě to zkusil, dostal za vyučenou a poučil se. Manžel šikanu nesnáší, takže věřím, že by naše děti obrátil naruby, kdyby se něco takovýho dozvěděl.
Jinak starší syn je na střední škole a v prvních dvou ročnících byli rozdělený na dvě party. Prý takový frajírci, co hulí, nechodí do školy a ve škole jsou drzí na učitele a machrujou na spolužáky, druhá půlka byli podle syna normální kluci, s kterými si rozumněl. V druhé půlce studia už byla třída probraná - někdo propadl, někoho vyhodili kvůli absencím, někdo odešel sám a z té frajerské půlky zůstalo jen pár kluků, který se (podle syna) najednou proměnili v normální kluky, který se zařadili k té bývalé jimi přehlížené a šikanované části. Je jich těď ve 4. ročníku jen 14 žáků ve třídě a jsou dobrá parta. Prostě ty hlavní hulváti odešli, jejich přisluhovači ztratili vzor a na samotný pokračování v machrování oni sami neměli a je klid. To je vidět, co dokáže udělat v jakémkoliv kolektivu pár idiotů.