Znám to jako trest výhradně z prostředí sportovního oddílu případně jiné zájmové činnosti. Tam mi to přijde (v přiměřené míře) zcela O.K. Doma mě to teda nikdy nenapadlo. Jediné, co někdy dělám, když jsou děti doma (nebo spíš na návštěvě u babiček a pod.) moc divoké a působí "nevylítaně", že je "donutím" jít (se mnou nebo jiným členem rodiny) ven a třeba běhat kolem domu apod., např. jim u toho měřím časy nebo závodíme apod., ale to teda nepojímám jako trest, spíš jako prostě "přizpůsobení programu okolnostem". Děti to taky nevnímají nijak úkorně po překonání úvodní fáze, kdy se jim nechce změnit původní činnost