Bývávala to tradice.
Nevěsta hostinu, ženich snubáky a pití.
U nás nemohla tchyně přenést přes srdce, že velkou svatbu nechceme.. Šli jsme jen my dva, rodiče a sourozenci, po obřadu oběd, kafe a dort. A doma jsme pak měli žranici : prase na rožni, sudy piva a tááák (už v šortkách a tríču
) s kamarády a kdo chtěl přijet s příbuzných...
Vzhledem k tomu, že moje širší rodina je zdaleka a nééé mobilní (babičky a tetky), nepřijel by nikdo. Manžel je naopak z velmi rozvětvené rdiny, kde by se přišel najíst i prasbratranec z pátého vrhu, a proto prostě byla svatba jenom malá.