Ano, pro člověka (i dítě), který potřebuje soukromí, ty stísněné podmínky vztahy spíš narušují. Mít pokoj s o 7 let mladší sestrou, to jsem fakt toužila po nějaký komoře bez okna, ale pro sebe. I když se máme rádi. Už jen nekompatibilita spánku a bdění třeba šestnáctileté a devítileté, hudba nebo pohádky, potřeba si něco říct s kamarádkou, skoro dospělé ženské a do toho dítě. Od osmnácti let bydlím u manžela.

My máme děti taky po sedmi, navíc kluka a holku, chtěla jsem je toho ušetřit. Manžel jako jedináček pořád nechápal, proč by se měli sourozenci hádat, když se mají rádi, že to přeháním. Jsme v paneláku, pokojíčky jsou malé, ale soukromí to je.