maargitt,
myslíš, že nechodit nikam organizovaně znamená nemít o nic zájem?
Jako dítě jsem nechodila na žádné kroužky ne proto, že by mne nic nebavilo, ale proto, že každý pokus o to někam chodit skončil mým rozladěním, tak jsem se tomu radši věnovala doma.
Někdy ve třetí třídě jsem třeba zkusila chodit na výtvarku. Na výtvarce se dělaly furt jen linoryty (asi do kroužku někdo zdarma dodával zbytky lina). Tak jsem se na to vykašlala a kreslila si doma. Dost intenzivně, podle předlohy, zkoušela jsem různé techniky - tuš, křídu, pastel... Jeden čas ode mne všechny kamarádky dostávaly výtvarná díla darem, miniatury jsem třeba dělala kosmetickými štětečky a jehlou.
Nejsem sice žádný umělec, ale dodnes podle předlohy překreslím kromě koně prakticky cokoli. V pubertě jsem si tím "vydělávala"; když jsem neměla v hospodě na pivo, kreslila jsem portréty podle fotek z OP.
Nemám pocit, že člověk musí to, co ho baví, dělat nutně v nějakém kroužku. Kdo není soutěživý a jde mu primárně o tu aktivitu, tak ji bude dělat i bez kroužku, protože chce. To vidím i doma na svém dítěti. Fakt nepotřebuje kroužky, aby se mohl věnovat tomu, co ho baví.