My máme 4 děti a musím říct, že jsem kostečky nestavěla moc ani když jsem měla první dceru. Ony moje děti si celkem vystačily vždycky samy a já jsem na to, přiznávám dobrovolně, nikdy moc nebyla. To ovšem neznamená, že se dětem nevěnuji, podnikáme hodně výletů atd. ale nějaké tvoření, to nee. Na učení s nimi mám čas, když potřebují, tak se učíme, povídáme si a myslím, že s každým dítětem dělám dle jeho vlastních potřeb. Jednoznačně vnímám víc dětí jako výhodu, protože se dost naučí nemyslet jen na sebe a jsou to bezva parťáci. Myslím, že děti z vícedětných rodin jsou tak nějak skromnější (i když to nemusí platit univerzálně). Samozřejmě teď neobhajuji rodiny, kde není dost financí ani na jedno dítě a mají jich hodně. Mě štvou takové ty stereotypy, které předpokládají, že víc dětí mají buď socky nebo věřící. Nejsme ani jedno z toho a co se třeba financí týče, tak bychom v pohodě zvládli dát co je třeba i více dětem. Tady pak vyvstane otázka, co je opravdu třeba pro zdravý vývoj dítěte. Zkrátka, když dcera přijde, že se jede ze školou na hory, tak jí to rádi zaplatíme, ale zase nemusí mít nový mobil co půl roku atd.