Přidat odpověď
Letos mi bude 40l. Mám 7l. dítě. Přítele. Práci, bydlení. Prostě normálka.
Antikoncepci neberu už 6 let. V podstatě celý život až na vyjímky mi začínala o 2 dny dřív než by měla. Letos v únoru 2-3dny zpoždění, ale proběhla normálně. Přičítala jsem to viróze. Ale - pár dní před tím jsme se nějak s přítelem nedomluvili a sperma skončilo ve mně. Měsíčky teda pak byly, tak jsem neřešila. Jenže teď je březen, a zase zpoždění, ale už asi 4-5 dní. Mám citlivé bradavky, jinak nic necítím, nic mi není. A včera mám pocit, že jsem si je zmáčkla a nějaký kapičky ?mleziva? se objevily.
Během dne jsme na téma těhule s přítelem narazili asi 3 x, jestli už jsem TO dostala, a nebo jestli jsem těhotná. On sám dítě nemá. Byli jsme od začátku dohodnutý, že další dítě - naše -nebude. Jsme spolu 3 roky, a asi jsem naivně pořád spoléhala, že prostě neotěhotním, když si dáme pozor. Protože bez prášků jsem měla celkem dobře vysledovaný fáze menstr.cyklu. A vždycky všechno proběhlo dobře.
Momentálně se mi hlavou honí spousta věcí. Přiznám, že jsem sobec, a mimčo jsem nechtěla z důvodů mýho věku (generační rozdíl)pohodlnosti, že až by odrostlo už bychom neměli žádný hlídání. Miminka mi moc neříkají, se synem se dá komunikovat, není tak závislý. Přítel - říkal, že mu situace vyhovuje, tak jak je. Děti má rád, ale že by z nich byl 100% na větvi, to se taky říct nedá. Má x zájmů, náročnou práci, má nějaký zdrav.probémy, který neřeší. Nějak ho nevidím, že by ráno o víkendu vstal a šel na 2 hod s kočárem ven apod.
Těšila jsem se, že doděláme byt, v létě na dovču. Do toho ještě starší rodiče, kteří nemládnou a mají svoje neduhy. Táta loni prodělal onkol.léčbu.
Ale třeba to tak mělo být. Já nevím. Ano, vím, že je x maminek v mým věku, ale nejsem si jistá sama sebou.
Třeba plaším zbytečne, a třeba jen začátek přechodu. Ale s kamarádkou se o tomhle bavit nyní nechci. Jen jsem si chtěla ulevit. Nečekám tady pochopení,někdo možná bude vědět, jak se cítím. Někdo mě možná odsoudí. Jen jsem se chtěla vypsat.
Předchozí