jestli je citově zraněná, jako že je z toho popisu její rodiny i teď té změny, po třech měsících se to nespraví, pomalu, nespěchej na ni a zkus ji zapojovat co nejvíc do práce s tebou, zeptej se jí, co by chtěla dělat a dělejte to, nebo ona sama, za odměnu po povinnostech, nebo jen tak pro radsot, ale klidně jí to řekni - chci ti uděalt radost, tak dnes půjdeme... a vyber to, co oan sama chce děalt

nevyčítej, když ude otrávená a protivná, třeba ji jen mrzí, že to nemůže dělat se svou maminkou