Ale tak to nemusí být z mateřské...

Kdysi (z částek bude patrné, jak asi dávno) jsme seděli s kamarády celý den v jakémsi restauračním zařízení pod Tatrami, kde jsme byli na pěšáckém táboře. Jelikož lilo, byla zima a z předešlých dnů jsme již byli mokří, stany k nepoužití... fakt jsme tam seděli celý den, sušili se, konzumovali. V podvečer při odchodu platíme, všichni bezdětní mladí v plné síle fyzické i psychické. Slovenština tehdy naším druhým jazykem téměř rodným.

Kamarádce říká vrchní částku "päťdesiat tri päťdesiat", tak ona mu podává (federální papírovou) padesátikorunu se slovy "to je dobrý".

Vrchní pohotově reagoval "Slečna žartuje "