akorát nekojení ani císařský řez neodstraní ten problém, který v sobě nosíš, ten tkví někde v něčem jiném, netuším kde, samozřejmě
ale vůbec nechápu ten stav mysli, když ženu tolik odpuzují věci okolo mateřství, že touží po dítěti, taky jsem měla roky, kdy pro mě vše spojené s mateřstvím bylo poněkud nechutné, ale to jsem si neuměla ani představit být těhotná, ale mít to tak nějak napůl, to vůbec nechápu
nerozumím tomu: těhotenství jo, ale porod už ne, o dítě pečovat ano, ale kojit ne, něco ano a něco ne, vím,že se děti nedají koupit v Kauflandu v příslušném věku, co by si člověk představoval, takže když chce člověk děti, tak to musí nějak udělet, ale ten stav mysli je pro mě nerozklíčovatelný