Smutné, rozmluva s nimi už proběhla a výsledek neměla, dál bych nemlžila a chlapci tu bolestnou pravdu sdělila - že mají dalšího vnuka a musí čas dělit mezi ty dva, a že holt ten druhý vnouček je jim milejší. A že má plné právo být z toho smutný a zlobit se na ně a už se s nimi vůbec nevídat. A že mu lhali, aby mu to nebylo tolik líto, že nemají čas a pak ho věnovali jemu, že to není správné, ale holt i dospěláci jsou jenom lidi a občas se chovají nesprávně. Že se někdy stává, že máme někoho rádi a on nás méně nebo vůbec, a že je lepší se s tím smířit a hledat spřízněnou duši jinde než se mu vnucovat.