Neměla jsem děti na tak vysoké hudební úrovni (již jsou dospělé a hrají jen pro radost, ne moc často pokud vím), ale obecně mohu ze zkušenosti se dvěma vzorky říci, že je to případ od případu.

Jedno dítě cvičilo dostatečně (pravidelně, často, dost dlouho, co a jak mělo...) na svoji zodpovědnost odevždy (tj. asi od 5ti let), druhé nikdy. Tedy druhému jsem občas připomněla, zeptala se - někdy cvičilo samo, jindy ani po dotazu, kdy tak hodlá učinit.
První dítě hudebně normální, druhé hodně nadané. Tedy to s menším hudebním nadáním zodpovědné, nadanější lehkoživka. Na koncertech výkony srovnatelné, učitelé v ZUŠ spokojeni s oběma.