Furt přemýšlím, jak nejlíp to napsat. Kojení je pro mě jakýsi přirozený pokračování těhotenství. Je to pohodlný, furt při ruce, já to vnímám jako zdravej způsob stravy. Obecně nekupuju "hotovky" a polotovary, tak proč bych miminu měla. Ale co vidím kolem sebe, určitě to neni jistota ničeho. Že dítě nebude nemocný, že nebude alergik a tak. To se proste stává i kojeným dětem. Takže, pokud je to příjemný oběma stranám, at se kojí, pokud je to urputné snažení bez efektu a vzdá se to, nic se neděje.
Ja vsechny kojila na dnešní poměry asi průměrně dlouho, dva kluci si ze mě udělali živej dudlík a po tom roce byli schopni budit se třeba co deset minut a to bylo neskutečně vyčerpávající. Tudíž jsem je naprosto bez výčitek odstavila. Jeden byl ukazkovej, Kolem roku pil jen ráno, večer a po obědě, ale zas už jsem byla těhotná, tak jsem stejně přestala. Ale to si dovedu představit, kojit ho třeba do dvou let.