Dík Nevím, zda krásné To je ten střízlivý dospělý rozum. Jako mlaďoch jsem stála před tátou v pozoru ještě v 17ti (a děsně ho za to nesnášela) a zlobila se na mámu, že je "slabá" a furt chce o všem vědět Byli přísní, někdy až moc. A já byla a jsem hodná (až blbá a nepoužitelná) holka, blbě se z toho vymaňuje Ale vím, proč a jak šli touto cestou. Po tom, co si zažili by měli plné právo ze mě dělat skleníkové dítě a hystericky mě opatrovat. To nedělali. Ale taky za mě spoustu věcí řěšili a to taky není dobrý No a já jsem celý táta ( cholerik a zdravý rozum) a plná emocí (máma). A taky je to fajn kombinace - dcera by mohla vyprávět....chudinka