Lososa nevyžaduju, nakonec nevyžaduju ani ryby, není to pro mě měřítko dobrýho menu. Nevím, jak koukáš na ryby ze sádek, ale klidně se spokojím s rybou ze sádek, záleží mi víc na úpravě.

U vína bychom možná měli specifikovat množství, mě k jídlu stačí dvoudecka. Tam chápu, že kvalita není zadarmo. Nicméně víno až tak v restauraci k jídlu nepiju, když už, tak spíš to pivo, tady je možná jeden ze zádrhelů ve vzájemnejch počtech.

Padesátku za kafe bych dal, pokud by bylo dobrý, zatím jsem se většinou setkával s tím, že stálo pade i víc, ale dobrý nebylo - možná bylo i z dobrýho základu, ale dobře připravený prostě nebylo. Jsem gastronomicky zamilovanej do spíš chudších krajin, kde dělaj kafe dobrý až výborný (u nás pořád spíš špatný až dobrý, čest výjimkám, možná k nim patříte) a není přitom drahý; je mi jasný, že marže u nás musej bejt vyšší, ale stejně by se kvalita, kterou mám rád, měla vlízt do eura a půl, do dvou eur maximálně, mluvím ovšem o espressu nebo tureckým, ne například o macchiatu.

Dobrý suroviny? Když u nás bohužel i dražší podniky na suroviny kašlou, bejvá to zřetelně vidět na mase a zelenině. Přitom kvalitní suroviny zas tolik nestojej, spíš to chce chtít.

A samostatná kapitola je příprava, že bych se nějak zvlášť olizoval, se mi prostě u nás stalo málokdy, na druhou stranu jsou země, kde se olizuju pravidelně. Navíc moje žena skvěle vaří a z toho srovnání teda málokdo vyleze aspoň s remízou, ale i kdybych nebral v úvahu samotnej recept, suroviny, přípravu (tvrdý knedlíky, rozvařený těstoviny atd.), tak na můj vkus až moc častý je přesolování a překořeňování.