Já s dovolením prispeju svou zkušeností.První syn, jasnej skřivan. V osm odpadá, nějakou dobu jsem si myslela, že je to mým skvělým rodičovským vedením. Druhý syn se narodil a my byli zvyklí ukládat se se synem v těch nejpozději osm do postele s knihou, ipadem, notasem. A to druhý děcko nám bylo schopný ještě v deset skákat po hlavách v posteli, knížku nebylo možný ani vytáhnout, dělali jsme, že spíme a nic. Ráno chrápal do desíti.

Asi by šel přeučit, mně to ale přijde na úrovni násilnýho přeučení leváka na praváka. Jde to, ale je to proti přirozenýmu nastavení a může to mít neblahé následky.