Marko :) nepotřebuju se dívat na edukativní pořady, znám zemědělatví víc než dost, seno a všechno ostatní,
babičce netekal voda z vodovodu, chleba nekupovala, přesto její život byl ve spoustě věcí jednodušší než ten náš, měla denně téměř stejný režim, měla svoje pořádky, nepotřebovala být ve střehu tak, jak musíme my, samozřejměě, musela hlídat, aby ji nekopůlat kráva nebo kůň, tu chvilku, kdy sedala k dojení, koním se ona konrétně vyhýbala, musela hlídat, aby jí nezhasl oheň v kamnech, ale když zhasl, tak ho zase rozpálila, to je nsrovnatelný s řízením auta v dnešním provozu, třeba

co se týká dojíždění, jezdit s dětma je stres dost velký a jezdit denně do práce těch 30 a víc km je stres pořádný taky,
teď už to nejezdím, mám srovnání, teĎ jedu asi 15 km a to je relax, to si užívám i já

minulý týden jsem jela asi 500 km za dva dny, pohodová jízda, u ktré si člověk může i odpočinout, přestože to bylo absolutně neznámýma cestama, dokonce se mi povedlo se ztratit :)) ale já jsme nespěchala
když jsem dojíždla do práce, tak přijít pozdě o 5 minut byl problém, okamžitě jsem dostala sprda a vyhrožování, že se to nesmí opakovat, když jsme kvůli práci nestíhala dojet do školky, volala jsme, že jsem se zasekla na dálnici, vyhrožovali mi, že příště zavolají sociálku a policii, dojela jsem tenrát později o 3 minuty a nasupenou učitelku jsme vezla na zastávku autobusu, aby neujel její autobus domů - toto naši předci řešit nemuseli, to je ten stres u řízení auta, o kterým mluvím