Já někdy ano a je mi to velmi nepříjemné. Souvisí to například s tím, že vypadám relativně mladě, mám spoustu aktivit a celkem velké děti.
Takže postup je:
Jsem někde na výletě, bavíme se s lidmi, třeba tři dny, řeknu něco o dítěti.
"Ty máš nějaké dítě?"
"Ano, mám jich dokonce víc."
"Kolik?"
"Tři."
"Jak staré?"
"..."
"KOLIK TI JE??"

Nesnáším to. To posuzování, jak má žena v mém věku vypadat, že teda "aha jsi za zenitem, to jsme na první pohled nepoznali" - když to napíšu úplně natvrdo.

A nejlepší, co jsem si nedávno vyslechla:
Hovor viz nahoře,
On: "Kolik ti teda je?" asi napopáté
"42, a tobě?"
On: "41. Tušila jsi, že jsem mladší?"

Málem jsem proskočila oknem.