Za ta léta jsem se už naučila neposuzovat ostatní. Chovám se tak nějak bezprostředně. A oni mě berou - ať moji vrstevníci, nebo mládežníci o 15-20 let mladší, nebo kamarádi mého muže. Tam se přiznám, že bylo pro mě trochu těžké, naučit se jim tykat.
To, že mě někdo cizí považuje za jinou věkovou kategorii, už tak nějak beru běžně, ani mě to nelichotí, ani nepohoršuje. Ale asi bych se měla přestat chovat jako cáklá puberťačka.