tak mně by to bylo nepříjemné a běžně to nedělám.

Výjimku dělám u mých pěstounů , ale tam vím, že mají čas a nevadí jim to.

Umím si velmi dobře představit "zítra projíždím vaším městem, nechceš zajít na kafe" a pak se ten člověk může sám rozhodnout, jestli mě chce pozvat k sobě nebo jít do tý cukrárny.

Pozvat se k někomu domů bych si nedovolila a ve většině případů to považuju za neomalenost.

Výjimkou je jeden kamarád, kterej tady jednou za čas projíždí, a tak týden předem zavolá, jestli by mohl přespat. Toho vždycky rádi vidíme a nevadí nám to, naopak.

Asi to hrozně záleží na lidech.