"nezvu se. Ozvu se. To je rozdíl."

Přesně.

V podstatě si myslím, že celý je to o tom nechat tomu druhýmu kousek prostoru a nebrat to tak, že "já jsem se rozhodla, tak to tak bude, a když ne, budu se zlobit".

Takže klidně říct "mám teď chvíli čas, můžu se stavit?", pokud to má někdo tak nastavené, ale pak k tomu musí bezpodmínečně platit, že ten druhý může "beztrestně" říct "ne, nezlob se, teď to nejde", a ten první to bez mrknutí oka akceptuje, aniž by se urazil/začal si to vymrčovat/začal vypouštět "perly" typu "a co máš tak důležitýho" nebo si jinak vymáhat vysvětlení.

Sama to řeším tak, že když někoho chci vidět, zvu já jeho, a podle situace buď na svý vlastní území (domů) nebo na neutrální (kavárna).