Theo, zlato, měla jsem to doma taky. A jak jsi psala o tchánovi, to samé v bledě modrém, choval se tak debilně, že už radši nikdy nepřišli, když byl doma. Byla to hrůza. a ty výčitky... Třeba přišel domů v osm večer, děti vykoupané, jen ležely v posteli a dívaly se na něco.. no oheň na střeše, že já si vysedávám a ony nedejbože, ooooo hrůzo, si vzaly do postele potají popcorn. Já se vykecávám a popíjím (mmch byla to tehdy původně jeho kamarádka, se kterou mě seznámil) a nestarám se o děti. \ona se mě zastala, tak seřval i ji, ať se do toho nesere, že s námi nežije. Co říct. Trvalo dost dlouho, než jsem se ho zbavila. A ta svoboda teď.. nepopsatelná. Stýkám se s kým chci, kdy chci, kde chci a můžu volně dýchat. Přála bych ti, aby ses nemusela tak omezovat, aby tě to netrápilo, protože si myslím, že tě to trápí dost. A souhlasím s tím, co už tady zaznělo - JE TO PSYCHICKÉ NÁSILÍ.