jentakj,
já za tím vidím nějakej dost zásadní psychickej problém, kterej dokud se nevyřeší, tak se nevyřeší nic (a pro jistotu podotýkám, že psychickej problém vnímám jako regulérní onemocnění, který není o nic větší ostuda než třeba žaludeční vřed, a není třeba křičet "ale já přece nejsem žádnej blázen")
Přece není normální a v pořádku, aby byl člověk takto na všecko rezignovanej.