Ještě bych ráda podotkla, že ačkoli je vnímání nepohody do značné míry subjektivní záležitost a že si uvědomuji, že není možné říct "tenhle člověk se smí cítit blbě, protože má v životě objektivní potíže, ten druhej nemá nárok, protože se mu nic hroznýho neděje", tak jen tady je x lidí, co řešej opravdu zásadní problémy, který se jim přihodily, aniž by to mohli nějak ovlivnit, a se kterejma se musej nějak popasovat.

Jsou tu holky, co jsou těžce nemocný buď samy, nebo maj nemocnýho někoho blízkýho. Jsou tu holky, co se o někoho blízkýho dlouhodobě staraj. Jsou tu holky, co jim někdo blízkej umřel.

Valkýře se (ťuk ťuk) nic takovýho zaplať Pánbůh neděje, ale přesto tady působí mnohem deprimovanějc a odevzdanějc než prakticky všichni výše uvedení lidi tady (a to ještě beru jen ty, o kterých to víme, protože to sem napsali), a jako někdo, na koho je neustále potřeba brát ohledy, a jakmile mu někdo řekne něco jen malinko nesouhlasnýho, tak se hned ozvou hlasy, že do něho "kope" a že je zlej a že toho má nechat...

Valkýra tady celý roky tady řeší jen SEBE, SEBE, SEBE, svoje pocity, svůj vztah ke světu, spoustu let dozadu a v defaultním modu "křivda". Bez jakýhokoli vývoje kupředu, spíš se zhoršující tendencí. A svou rezignaci používá tak trochu jako vydírací zbraň "když jste na mě tak oškliví, tak já tady taky nemusím bejt".

Je mi to líto, protože myslím, že má i teď slušnej potenciál, a mám pro ni obecně slabost, i když mě s tím přístupem se..štve.

A myslím, že zabředla do něčeho, z čeho se už vlastníma silama je těžký a bůhví, zda možný vyhrabat, a proto jsem doporučovala toho odborníka (ale dobrýho, takovýho, se kterým by si sedla). Jsem přesvědčená, že za tím je psychická nemoc nebo porucha, a že Val dělá obrovskou chybu, že ji nechává neléčenou, protože tím se jí v životě nabalujou NAPROSTO ZBYTEČNÝ problémy, a čím dýl to bude trvat, tím to bude horší, zatímco kdyby se léčila, tak by to mohlo být o 500 procent lepší.