Přidat odpověď
Ahoj,
mám doma velmi milující se dvojčata. Holky chodily spolu do školky, nyní spolu chodí do stejné třídy na ZŠ. Dvojče A-asi se to fakt potvrzuje-o fous větší, šikulka, pohybově i manuálně, má výtvarný talent. Dvojče B-zkřížená lateralita, větší problémy s logopedií, menší soustředění, nyni v 7 letech konečně dokáže sednout na kolo a jet, ale má velké problémy s koordinací těla, takže logicky se sportu bojí, měla už 3 vážnější úrazy, nyní opět ruka v sádře. Dvojče A nad ségrou drží pořád ochranou ruku. Všechno hezký...jenže. Máme za sebou přijímačky na výtvarný obor v ZUŠ-je obecně problém se tam dostat, hlásíme se už podruhé....Holky tráví 80% volného času nad pastelkama, vodovkama a papírem....." Áčku" se dneska ve škole doneslo, že je přijato - spolužačka tam chodí, vypadá to, že " Béčko" má zase smůlu. HOlky si to řekly, " B" je hotová, pláče...i když jinak si všechno přejou...."áčko" z nadšení přešlo do odmítání, a že bez béčka nebude chodit. Má výrazné nadání, kreslí opravdu hezky a má to mít i po kom, byla by škoda, kdyby se to nerozvíjelo, nepodporovalo dál. zatím to moc neprožívám, bůhví co spolužačka kde zaslechla, počkám si na ofiko výsledky, ale samozřejmě to ve mě hlodá a nevím moc jak reagovat....béčko má prostě v životě větší pech......komu spadne nanuk-béčku, komu přijde z eshopu jiná barva trika než chtěla-béčku, blbiny, ale pořád a jedna vedle druhé v kombinaci s častými pády a úrazy, vedou k otázkám, k čemu teda je, že si nevěří a pod.
Já vůbec nevím, jak na tohle budu reagovat...doufám, že nebudou obě chtít v 5. třídě na gympl, protože zákonitě se dostane jen jedna. Snažím se o tom mluvit, že to je protě život a nemůžou a nebudou dělat vždycky všechno spolu. Je mi Béčka líto a a zároveň chci, aby Áčko pochopitelně do ZUŠ šlo.
Jo a ještě , kdyby to bylo opačně a dostalo se jen B, tak Áčko jí to bude přát a nebude s tím mít problém....
Předchozí