"Kudlo, no, pravdepodobne me od jiste doby zdvorile ignorujes, ale co, zkusit to muzu."

CO prosím? To jsem si nevšimla.

Co mě pohoršuje? Měla jsem pocit, že tu čtu takový ten postoj "doktoři, kteří na to študovali šest let a mají v zádech celosvětový výzkum, jsou úplně vedle, zatímco já si počtu na netu o účincích ostropestřce mariánského a bude mi jasný, co mám dělat".

"Ze lecba rakoviny ozarovanim, chemoterapii i operacemi neni zadna zabava, kterou by organismus snasel stejne snadno, jako odrene koleno, je asi take tak nejak znamo a ze doba preziti se i pri veskere kazni pacienta ruzni, takze nefunguje jak kalkulacka, se snad vi take."

On někdo tvrdil, že je to zábava? Ale pořád je to nejspolehlivější (bohužel nikoli stoprocentně, ale to nelze spravedlivě očekávat) způsob, jak se z toho dostat.

A to, že není v silách lékařů zachránit každého, to je bohužel fakt, ale příčilo by se mi, kdyby to někdo vykládal jako "medicína je k ničemu".

V podstatě asi nejvíc mi vadí ten postoj "doktoři tomu nerozuměj, já to vezmu do svých rukou a odmítnu klasickou léčbu", kterej už má na svědomí dost lidí, kteří tady ještě klidně mohli být.

To, že někdo pije bylinky JAKO DOPLNĚK klasické léčby, mi nepřijde jako nic proti ničemu, když mu to udělá dobře na duši a nemlátí se to s tou léčbou, tak jsem pro. Ale nadskakuju při výrocích "paní se vyléčila z rakoviny díky bylinkám, sice vedle toho chodila taky na chemoterapie atd., ale rozhodující byly ty bylinky", protože od toho je podle mě už jen krůček k tomu "tak se vykašlem na klasiku a budem brát jen ty bylinky".