Chápu, že je to těžké vyřešit. Asi bych postupovala stejně jak ty, vyložila bych věcné argumenty (včetně toho, že si tak zbytečně prodlouží studium do vyššího věku a čas nečeká....Navíc po výpadku ze vzdělávacího systému se do něj někdy hůř vrací, taky čím je člověk starší, tím hůře čerpá nové vědomosti...) a snažila se spíš jí přesvědčit k nástupu (na VŠ může na Erasmus, případně si může kurz dát mezi Bc a Mgr nebo po Mgr.....). Přístup otce mi přijde tak jak jsi ho popsala legitimní..... Nepodávala bych to jako "trest", ale prostě jako důsledek jednání, rodiče dle mého nemají povinnost živit dítě za každé situace.... A takhle by jí zbytečně platil o rok víc kvůli řekněme momentálnímu rozmaru....
Jde prostě o to přijmout rozhodnutí, ale nést si i následky.

Ale je fakt, že já jsem byla sama na sebe tvrdá a nerozhodnost jsem si dovolila až ve chvíli, kdy jsem nebyla na rodičích závislá a živila jsem se sama......