Moje teta mela klavir. Neodolala a vzala ho na splatky pred 65 lety od nekoho, komu se neveslo. Byl to jeji zivotni sen. Hrat nikdo ze sirokeho pribuzenstva neumel. Bydlela jako triclenna rodina na 30 m2 bez predsine. Jak klavir do 4. patra dostalinemam tuseni, jak ho dostali dverma rovnez ne. Stal ihned za dverma, ktere se tim padem nedaly otevrit a provlekalo se do bytu se zatazenym brichem, coz byl oobtizne i pro deti skolou povinne. Teta sehnala jednu starou slecnu, ktera se prizivovala vyukou hrani na piana, a muj bratranec a ja jsme byli povereni se stat virtuozy. Slecna tehda dostavala 5 Kcs za hodinu a chleba s maslem a caj (to bylo jeji zrejme celodenni jidlo). Pri vyuce pospavala, takze my misto skal vyhravali vlastnorucne komponovane skladby, coz se tete zdalo jako zbytecne vyhazovani penez, takze jsme pak karieru virtuozu predcasne ukoncili.
Zbytek potrebneho nabytku byl odsoupnut kus dal, cili rodina se prodirala celymi temi 30 m2, nejen dvermi, a to do jeji smrti. (Pak tam bydlel i muj bratranec se svou novomanzelkou nejaky cas.)