Mytí si rukou před KAŽDÝM jídlem na táboře
to jsi teda pěkně naivní.
Ad špína dětí na táborech:
ty malé děti samy často nemají potřebu nějaké extra hygieny. Nebo samy nemají návyk z rodiny, kde jim mamka furt stojí za zadkem. Na táboře se hromadně dělává čištění zubů a další hygieny, ale za výsledek se neručí, je snadné se tomu vyhnout, když se někomu nechce. Ty malé děti se často zase okamžitě zašpiní, dloubou se v blátě, v popelu, v ohništi, ve smůle stromů, pomazávají se barvami, pokecají se jídlem, hází po sobě drny, sypou po sobě jehličí apod. Nepoznají si svoje oblečení, na konci tábora je hromada oblečení, o které všichni tvrdí, že není jejich. Naše děti byly vždycky cítit kouřem a zatuchlinou. Nejšpinavější holka byla ta, kterou jsme nemohli vyhnat z vody. Měla kůži zanesenou kalem či rašelinou a vůbec to nešlo umejt.
Ale to je nic proti malým klukům, kteří se odmítali oblékat, svlékat, převlékat mokré, hledat suché a kdyby je nějaký ranař nevzal pěkně zostra, dloubou se bosí ve špíně celý tábor, teplo, zima, déšť... nezájem.