na našich táborech se o nějakém sprchování ani neuvažuje, ale potok k dispozici nonstop. případně se přihřeje voda na ohni a tím se pak namydlené tělo polévá. Kdyby nějací rodiče, i v dnešní době, chtěl na táboře sprchu, ať je dá jinam a připlatí si za luxus.

Ten smrad je jiná věc. Vaří se na ohni, sedí se u ohně, suší se u ohně a VŠECHNO tím kouřem načichne.

druhá věc je zatuchlina. když pár dní prší, ty věci schnou pomalu a je to taková směs s tím kouřem. Obzvlášť lahůdka jsou takové ty vyměkčené trekové textilní umělinové pohorky co brzy promoknou, nacucají a schnou dlouho.

drsná špína je mytí hrnců na vaření. pryskyřice se s kouřem nalepí na hrnec zvenku, když jídlo přeteče, připálí se to k tomu. každý, kdo takový mnohalitrový táborový hrnec myje se zamaže a ty mastný saze jdou strašně špatně dolů, je potřeba na to jít mýdlem a silou.