Nevím, jestli to lze nazvat souzněním, ale své rodině absolutně důvěřuji a vím, že se na ni mohu v nouzi spolehnout.
To podle mě není málo.
Smýšlením a náturou nejsme stejní, v mnohém se nikdy nepochopíme, ale respektujeme se, čehož si cením.
Rodičům a sourozencům mohu své děti svěřit bez obav, žádný negativní vliv nehrozí (kromě překrmování, což je asi u prarodičů běžné). Ale žijí daleko, takže v praxi k tomu dochází párkrát do roka.