kdybych nemohla alespoň jednou ročně na týden (a spíš na dva) někam (kamkoli) vypadnout, byl by to pro mě skoro "stav nouze". A vůbec by to nemusela být dovolená v létě. Kdybych byla tak vázaná prací, byla by pro mě malou náplastí možnost alespoň v části svého volna si dělat, co chci. Jít na koupaliště, na houby nebo jen "se válet" s knížkou. Dělat ve firmě a pak na zahradě? To by nebyl život pro mě.
Elso, odpočinek je potřeba. Vydupej si ho. Samozřejmě, neznamená to, že odmítneš pomáhat
rodičům na zahradě, ale vše má své hranice.
V Tvém případě opravdu platí, že jak si to uděláš, takové to máš.