No po pravdě, když se s tím vyrovnáváš třicet let, tak se s tím evidentně nevyrovnáš nikdy. Vidím to u našich a u bratra. Taky se k němu chovají jak k malýmu harantovi. Je to proto, že nikdy vlastně neprošel pubertou a dospíváním. Nemyslím teď fyzicky, ale tím vzdorem a potřebou si na rodičích prosadit svoje. Nic si nevyvzdoruje, tak to naši neřeší. Jenže cílem rodičů by mělo být, aby jejich dítě žilo samostatný život a ne mu v tom bránit jen proto, že je pro ně jednodušší mít dítě doma a nestýskat si po něm. Jenže u bratra do dost dobře nejde (je mentálně postižený a asi není z praktického hlediska vůbec schopen žít sám), zatímco Elsa je chytrá holka a zvládla by to.