Tante,

a ta matka se tak chová konstantně, nebo to byl "úlet"?

Aniž bych ji chtěla omlouvat nebo zlehčovat Tvé pocity, tak považuji za dost možné, že to vnímala stylem "doktor/sestra je pán, kdo si je znepřátelí, tomu to daj sežrat a to u svý dcery a vnoučete nechci", a v tomto duchu si chtěla sestru "udobřit".

Plus ten stará známý vzorec, že jsme naučení, že kdo se chová nasr.ně, tak k tomu má důvod, a tím důvodem je patrně to, že my jsme se zachovali nějak nevhodně (sestra Tě seřvala, tudíž to znamená, že opuštění JIPky je nějakej velkej prohřešek, kterej se nesmí).

Jak říkám, nechci zlehčovat Tvé pocity (sama si vybavuji, jak moc jsem byla po porodu citlivá), ale nemohl by za tím být takovýhle myšlenkový pochod (sice blbý, ale nikoli zlovolný)?