"...Jestli je tam muž v týdnu několikrát, tak o žádném zanedbávání přece nemůže být řeč...."

Ale může, může, protože babička si to takto vykládá a hlavně to vykládá všem okolo,

Když jsou tchánovci v létě tady u nás ve městě, tak jsme tam NĚKOLIKRÁT DENNĚ (v poledne se jim donese oběd, ona si vzpomene, že nutně musí mít něco na večeři, jinak zhynou hlady. Tak se jim tam ve 3 odpoledne donese nákup, jaký si poručí a kolikrát v 7 volá, že jsme zapoměli to či ono a ať to tam HNED donesems, protože dědeček je diabetik a nutně to potřebuje na druhou večeři - Hmmm, já jsem taky diabetik, muž také...)

Když jsou od podzimu do jara v Praze, jezdí tam (250 km jedna cesta) muž každých 14 dní. Tuhle ho zastavil soused rodičů a prý jestli by muž nemohl promluvit s brtrem, aby taky někdy k rodičům přijel, že si maminka stěžuje, že syn nepřijede, jak je rok dlouhý.. Muž vytřeštil oči: "Bratr? Já nemám bratra!" No a dalším rozhovorem muž i soused pochopili, že on (tedy jako ten můj muž) je ten syn, co tam VŮBEC nejezdí....
Debata nemáí smysl, tchýně ví nejlíp, že on na ně kašle, psaní do kalendáře kdy tam byl a kdy přijede opět nemá smysl (když už to nemohla ukecat, kalendář vyhodila) a tak...
Kdo nezažil, nepochopí.